Jak přesně citovat a parafrázovat se učíme dostatečně. Soustředíme na to svou veškerou pozornost. A stejně se stále obáváme, že to neuděláme správně. Je třeba se kvůli případné chybě obávat nařčení z plagiátorství? A vůbec – budeme to ještě po odevzdání závěrečné práce někdy potřebovat?
Neodmítejme však dokonalost. Je jistě dobré v citování a parafrázování nechybovat. A pomoci by nám v tom mohlo zamyšlení se nad několika zásadními otázkami.
Například kdy citovat a kdy parafrázovat? Naše vlastní zkušenost čtenářů nám napovídá, že citace budou mít své místo spíše v údernějším doslovném sdělení zřejmě kratší myšlenky – a to pro její zvýraznění a zdůraznění. Naopak parafráze využijeme spíše ve volnějším vyjádření třeba i souboru myšlenek či sdělení.
A jak je to s počty? Kolik citací a parafrází vlastně v textu mít? Přece „tak akorát“! 😉 Kolik že to ale je? No, právě tolik, aby svým výskytem pomáhaly dotvářet obsahovou podstatu práce. Neměly by tedy textu dominovat, natož ho převažovat. Je to jako s kořením – nepochutnáme si, když je jídlo málo slané, a ještě méně, když je přesolené. Míra a intenzita cizích myšlenek musí zkrátka našemu textu tzv. „slušet“ – jako jeho nezbytný (ale stále jen) doplněk. Na druhou stranu však může počet citací a parafrází souviset s celkovým množstvím informačních zdrojů, z nichž čerpáme. A u nich platí, že čím je jich více, tím je to lépe.
Ano, zdroje a s nimi související další otázka – z čeho vlastně ty cizí myšlenky čerpat. Vraťme se v tomto ohledu k tématu o cizích informačních zdrojích, prosím, ať tu nejsme příliš „dlouzí“. Zásadní je jejich věcná relevantnost. A doplňme si to ještě o doporučení vybírat a volit tyto zdroje podle jejich autorů. Ať jsou to již fyzické osoby nebo instituce. Důležitá je jejich důvěryhodnost.
A proč vlastně citovat a parafrázovat? Za prvé proto, že nejsme první, kdo se daným tématem či problémem zabývá. Byla tu před námi a je i dnes celá řada těch, kteří nejen nám měli, a stále mají, co říct. To, že je objevíme a využijeme svědčí především o našich vlastních odborných schopnostech. A za druhé proto, že jsme solidní a nechceme být tzv. plagiátoři a přivlastnit si tak to, co nám tedy nepatří. Tedy jejich autorství.
Nakonec to nejdůležitější – kdy a kde citace a parafráze využít. Souvisí to s jejich účelem a funkcí v našem textu. Obvykle na třech místech. Tam, kde jen něco konstatujeme. Tam, kde s jiným autorem souhlasíme a chceme jeho sdělením poukázat na správnost našeho obsahu. A naopak také tam, kde nesouhlasíme, a chceme se vymezit.
