Výsledky. Oč častěji to slovo používáme, tím méně vnímáme jeho skutečnou podstatu. Výsledky olympiády, výsledky covid testů, výsledky jednání v rámci krize na Ukrajině. Jsou to však opravdu vždy „výsledky“? A co výsledky našich bakalářek a diplomek?
Myšlenkové postupy a smyslové vnímání dnes doplníme o praktické způsoby – zjišťování, popisování, třídění, vysvětlování a předpovídání. Nutno připomenout, že jsme v otázce znalosti a ovládání těchto metod zkušenými praktiky – především ve svých osobních životech. Nebojme se je tedy využít i v rámci bakalářek a diplomek.
Okřídlená fráze říká, že je rozdíl mezi věnování se „těm správným věcem“ a věnování se jim „tím správným způsobem“. Optimální je jistě synergie obojího. Pracovat na smysluplné bakalářce či diplomce je proto vhodné doplnit nejen o smysluplný způsob práce, ale také o SMYSLŮ PLNÉ metody.
Původní řecké MET – HODOS znamenalo cestu. Dnes je metoda zažitým pojmem a vyjadřuje postup či způsob. Metody jsou zkrátka všudypřítomnými návody. Využijeme je proto i v rámci závěrečných prací, kde obvykle rozeznáváme metody myšlenkové, smyslové a pracovní.
Pokud nám nestačí informace z již existujících „cizích“ zdrojů, je třeba si opatřit informace dosud nikde nezveřejněné – tedy ty tzv. „vlastní“. Někdy však těmito informacemi můžeme i začínat – získáme tím cenné nasměrování v samém zárodku práce.
Cizí informační zdroje (o nichž jsme psali naposledy) nejsou jediné, které bychom mohli a měli při tvorbě bakalářky či diplomky využít. Princip dichotomie nás zákonitě přivádí k tzv. „vlastním“ informačním zdrojům. Tedy takovým zdrojům, jejichž existence a využití záleží ryze na naší vlastní iniciativě. A to doslova.
Základem všeho jsou zdroje. Informační zdroje. A to především ty tzv. „cizí“ – tedy všechny běžné i méně známé informační prameny. Chceme-li se dostat k informacím, musíme nalézt místo jejich „výskytu“.
Již dávno se v našich nabitých životech nevěnujeme pouze jedné věci. A dlouho již také ne vždy jen okamžitým záležitostem. Dopřejme si proto v rámci obvyklého novoročního bilancovaní prostor pro zpřehlednění našeho dosavadního postupu.
Pod pojmem PROJEKT si každý možná představí něco jiného. Jeden nějaký „hurá“ počin, druhý výkres od architekta, třetí pracovní úkol a čtvrtý způsob řešení. Projekt závěrečné práce je tak trochu od všeho něco. V každém případě je to velmi užitečná věc, která by nás v tomto období neměla minout.
Každá věc má nějakou vnitřní strukturu. Toto její bazální uspořádání bývá pro danou věc charakteristické, a často i nezbytné, pro její soudružnost, fungování i vlastní existenci. Nazýváme to různě – páteří, osnovou, skladbou či stavbou.
