Pod pojmem PROJEKT si každý možná představí něco jiného. Jeden nějaký „hurá“ počin, druhý výkres od architekta, třetí pracovní úkol a čtvrtý způsob řešení. Projekt závěrečné práce je tak trochu od všeho něco. V každém případě je to velmi užitečná věc, která by nás v tomto období neměla minout.
Dlouhodobější a komplexnější záležitosti (jakými jsou i bakalářky a diplomky) mají obvykle své přirozené fáze vývoje. Nejdříve je to nápad, pak plán s přípravou a poté vlastní průběžná realizace. To vše nabízí zastřešit právě projektový přístup. Dříve nebo později se s ním v praxi setkáme. Proč tedy nevyužít příležitost naučit se ho tzv. „za pochodu“ a usnadnit si tak nelehký život studenta? 😉
Námi zamýšlený projekt bude užitečným polotovarem mezi počátečními myšlenkami a samotnou realizací. Bude to bezpečný mezistupeň, který nám pomůže lépe zformulovat jednotlivé prvky a části, zorientovat se v jejich vzájemných vztazích, stejně jako ověřit jejich kompatibilitu a návaznost.
Už dvou – či tří – stránkový projektový dokument nám poslouží jako věrohodný model budoucího díla. Jeho strukturovanou „vizualizací“ se v předstihnu zorientujeme ve všech žádoucích a potřebných souvislostech. Naše práce na něm se vzápětí zhodnotí podruhé – jeho celý obsah totiž promítneme do pozdějšího textu práce.
Seznámit se s projektovým postupem nebude těžké – informací k tomu nalezneme jistě víc než dost. Vyberme si však takové vysvětlení, které nám nabídne takřka bezprostřední použití. Podstatné přitom je, abychom si díky sestavovanému projektu uměli odpovědět na všechny základní, a k našemu záměru relevantní, otázky. Vědět předem PROČ, K ČEMU, KDO, S KÝM, PRO KOHO, OD KOHO, ZA KOLIK, CO, S ČÍM, JAK, KDE, KDY, ZA JAK DLOUHO se totiž rozhodně vyplatí!
