Už jako malé děti jsme si na písku hráli s formičkami a dělali z nich bábovičky. Nevnímali jsme ani tak ten samotný sypký materiál, jako spíše ty tvary, které jsme z něho vytvářeli. Zkrátka šlo nám o formy. A o ty by nám mělo jít i v rámci finalizace našich závěrečných prací. 

Přílohy se staly nedílnou součástí našich životů. Příloha k jídlu. Příloha mailu. Příloha k daňovému přiznání. Příloha životopisu. Příloha novin. Kam se podíváme – samé přílohy. 

Trefný obrázek vydá za tisíc slov. Obsahová sdělení, vyjádřená pouze písmem, ochuzují jejich uživatele o plnohodnotné porozumění myšlenkových souvislostí a výzkumných zjištění. Slova a věty tak mají nacházet interpretační oporu v doprovodných vizuálních nástrojích mnoha forem. Vyjmenujme si je. 

Úvod a závěr patří (vedle abstraktu a obsahu) k nejčtenějším a tudíž (nejen pro studenty) i k nejdůležitějším částem textu. Tvoří totiž přirozený rámec každého díla, tedy i závěrečné práce. Jejich umístění (na začátek a na konec) je dáno. Toho, co dáno není, a můžeme autorsky ovlivnit, však zbývá vcelku ještě dost. Podívejme se, co všechno. 

Lidé mívají rozum. Když ho používají, mohou si vzájemně rozumět. Za účelem porozumění se proto dorozumívají. Nejlépe nějakým srozumitelným způsobem. 

Jak přesně citovat a parafrázovat se učíme dostatečně. Soustředíme na to svou veškerou pozornost. A stejně se stále obáváme, že to neuděláme správně. Je třeba se kvůli případné chybě obávat nařčení z plagiátorství? A vůbec – budeme to ještě po odevzdání závěrečné práce někdy potřebovat?

Málokdo je zřejmě takový génius nebo kouzelník, aby text bakalářky udělal tzv. „z ničeho“. Tedy aby se jednoduše posadil a začal spatra psát smysluplný obsah. Přesto se najdou tací studenti, kteří se stylizují do role „psavců“ spíše než do pozice projektového řešitele. Mají tendenci od samého počátku pracovat na vlastním textu práce – tedy psát. 

Nejčtenějším konkurentem abstraktu bývá tradičně obsah. A někdy ho možná svou strukturovanou formou i předčí. „Přehledná úplnost“ na první pohled je totiž jeho jasnou výhodou. A to nejen k vyhledávání, ale i k primárnímu rámcovému seznamování se. Proto lze obsah chápat i jako seznam všech pojmenovaných částí – běžně označovaných jako tzv. kapitoly. Jejich množství je obvykle nejviditelnějším parametrem. 

Abstrakt je slohový útvar charakteristický svou stručnou výstižností. Patří na začátek každé závěrečné práce právě proto, aby jí plnohodnotně představil a „referoval“ o ní.