Cíl je magický pojem. Odnepaměti nás doslova fascinuje. Řídí naše životy. S posvátnou úctou mu sloužíme. Některé cíle nám stanovuje společnost, mnohé si definujeme sami. Chceme jich dosáhnout. Často za každou cenu. Stávají se pro nás modlou, jindy strašákem, vždy asi potvrzením naší sebehodnoty.
Chceme světu kolem nás rozumět. Orientovat se v něm. Pomáháme si k tomu mnoha způsoby. Tím nejobvyklejším jsou slova. Ne každé slovo však má jen jeden význam. Aby byl zcela a vždy srozumitelný. Jako třeba PŘEDMĚT.
Znát příčiny problému je skvělý začátek, ale k další práci nám obvykle nestačí. Důležité jsou totiž i následné důsledky problému. Díky nim je kauzální trojice „problematické“ situace (příčina – problém – následky) kompletní. Náš dosavadní Ishikavův diagram příčin tak můžeme významně „rozšířit“ (doprava od problému) a rozkreslit si celou plejádu možných následků. To je první krok.
Co všechno máme? Téma, jeho důvody i problém. Nejvyšší čas na příčiny. Pojďme na to!
Každý se snažíme problémům předcházet nebo se jim alespoň vyhýbat. Řešíme je neradi. A jen když opravdu musíme. Kdo by taky nechtěné a nežádoucí okolnosti a situace vyhledával, že? (Ne)překvapivě vysokoškolští studenti!
