Už jako malé děti jsme si na písku hráli s formičkami a dělali z nich bábovičky. Nevnímali jsme ani tak ten samotný sypký materiál, jako spíše ty tvary, které jsme z něho vytvářeli. Zkrátka šlo nám o formy. A o ty by nám mělo jít i v rámci finalizace našich závěrečných prací.
Proces formalizace textových dokumentů je společenskou dohodou a obecně akceptovanou zvyklostí. Slouží přehlednosti a srozumitelnosti. Nejde jen o estetiku, ale především o spolehlivější orientaci.
Jako čtenáři odborných publikací si těchto formálních (ano, doslova) vymožeností užíváme často už nevědomě. Automaticky totiž předpokládáme, že se v nové knize vyznáme. Oprávněně očekáváme, že skrze běžnou a nám známou formu rychleji a snadněji nalezneme to, co hledáme a potřebujeme.
Formality tu zkrátka nejsou proto, aby ztěžovaly život autorům, nýbrž aby jej usnadňovaly čtenářům. Při procházení, čtení a studijním či badatelském vytěžování práce dodržení těchto formálních prostředků ocení zejména jejich uživatelé. I doposud neznámý text se pro ně díky tomu stává bezpečným územím. Je to podobné jako s dopravními předpisy – i v cizím městě či dokonce v jiné zemi se zásluhou stejného dopravního značení vcelku snadno dostaneme tam, kam chceme. Zaplaťpánbůh za to.
Absentující či nevhodná úprava proto může naší práci uškodit. Může totiž negativně ovlivnit vnímání její obsahové kvality. A to nejen ze strany posuzovatelů a hodnotitelů, ale především jejich čtenářů. A to by byla věčná škoda.
Jak tedy na to? Existují veskrze dva přístupy, jak se s patřičnou úpravou textu vypořádat – průběžně nebo jednorázově. Každému bude vyhovovat něco jiného. Někdo se bude raději věnovat úpravám na každé právě dopsané stránce, jiného to bude zdržovat a rozptylovat od vlastní tvorby. Jistým kompromisem tak mohou být alespoň formátovací šablony, které ostatně některé školy svým studentům předepisují.
A o co všechno tedy vlastně v té formální úpravě vůbec jde? Odpovědi hledejme v příručkách k tomu určených. Každá z nich nabízí vyčerpávající popis této problematiky a poskytne každému nepřeberné množství užitečných pouček a doporučení. Formální náležitosti bakalářek a diplomek stanovují také interní školní předpisy typu směrnice rektora. Není třeba učit se je nazpamět, ale není radno je ignorovat. Však jsme si to už řekli – bez odpovídajícího „dress codu“ naší práce nás do vybrané společnosti odborníků nepustí.
