Prezentace dnes patří mezi základní nástroje vzdělávací a profesní komunikace. Jejím smyslem je nejen informovat, ale především představit, vysvětlit a mnohdy i přesvědčit. Je to vpravdě komplexní disciplína, které je třeba se učit. Porozuměním a tréninkem. Obhajoba závěrečné práce je k tomu skvělou příležitostí.
Celkový dojem úspěšné prezentace utváří každá jednotlivost, mnohdy i maličkost – v duchu úsloví „ďábel tkví v detailu“. Rozeberme si proto její hlavní součásti – v jakémsi symbolickém „desateru“ či (pro sportovce) „desetiboji“.
První pětice se týká informací, které jsou prezentovány. Předně je to o samotném sdělení, o vlastním obsahu, o podstatě, kterou chceme předat. Nakolik zajímavé téma předkládáme, jak objevné zjištění přinášíme. Záleží jistě i na jeho správnosti, pravdivosti a důvěryhodnosti.
Druhou kvalitou je posloupnost sdělovaných informací, jejich řazení tak, aby na sebe navazovaly a nenásilně „gradovaly“. Třetí v řadě je vizuálně promítaný či ukazovaný text, jehož úkolem je kotvit pozornost na podstatu dílčího sdělení.
Čtvrtým faktorem je formát a grafické ztvárnění, fonty, barvy, symboly, apod. Tedy veškerý ilustrativní doprovod, který má podpořit a zvýraznit textový obsah. Pátým parametrem je prezentační aplikace. Jinak působí standardní Power point, zcela jinak interaktivnější Prezi.
Další pětice se týká nás samotných – tedy osoby, která prezentuje. Předně tedy jakou osobností a řečníkem jsme. S jakým zaujetím pro věc vystupujeme. Sedmou kvalitou, která o účinku prezentace rozhoduje, je přednášený komentář, kterým komentujeme (pozor – jen nečteme!) promítané slidy.
Osmé doporučení se týká samotného charakteru verbálního přednesu, tedy řeči, její rychlosti a dynamiky, tónu hlasu, zkrátka umění rétoriky. Devátá v řadě je schopnost vejít se do stanoveného časového limitu, aniž by bylo znát, že kvůli tomu v závěru spěcháme.
Desátým parametrem je pak naše řeč těla, postoj, s jakým prezentujeme, gesta a mimika, pohled na posluchače, oční kontakt. A samostatnou kapitolou je naše oblečení a obutí, stejně jako účes, případně naše taška či desky. To vše spoluvytváří to, jak bude naše prezentace působit a jak jí naši posluchači budou vnímat – jak je zaujme a ovlivní. To je ostatně jejím účelem.