Pojem „systém“ si vykládáme každý po svém. Většinou ho však chápeme jako nějaké racionální a srozumitelné uspořádání „něčeho“. Jako to, co se nám v tom „něčem“ pomáhá zorientovat a vyznat. Systém mnohdy považujeme za protiváhu nahodilosti či dokonce snad i chaosu. Systém by nám měl proto pomáhat, být nám oporou i nástrojem. Jak konkrétně si ho však představit v případě závěrečné práce? Třeba jako vícekriteriální model odpovědnosti na zájmenná příslovce. 

Zní to jako protimluv: „Na bakalářku potřebuji čas. Hospodařit s časem mě naučí bakalářka.“ Zní to zvláštně, ale protimluv to není. Nejlépe se učíme tím, že zkoušíme používat to, co potřebujeme. V případě závěrečné práce je to také hospodaření s časem. 

Vedoucí práce by neměl být jedinou osobou, s níž budeme na naší bakalářce či diplomce kooperovat. Naopak, čím více spolupracovníků získáme, tím kvalitnějšího výsledku dosáhneme. Pokud tedy tu spolupráci zvládneme. 😉

Nezodpověditelná otázka co bylo dřív – zda slepice nebo vejce – se nabízí i v případě volby tématu závěrečné práce a jejího vedoucího. Optimální téma už vybrat umíme, podívejme se tedy na to, jak si „pořídit“ skvělého vedoucího. 

Volbu optimálního tématu završuje (vedle studijního oboru, zájmů a profesních ambicí) konkrétní „výzva z praxe“. Nějaký faktický „problém“. Tedy něco, co někde někomu „chybí“ či naopak „překáží“ a je tak skutečně potřeba to vyřešit.

Taková závěrečná práce je běh na dlouhou trať. Žádá si značné množství energie a času. Aby tuto náročnost studenti akceptovali, musí jim dávat smysl. Nebudou se jí pořádně věnovat pouze tzv. „pro školu“. Dobrá zpráva je, že nemusí. Mají možnost svou bakalářkou či diplomkou získat něco navíc. Mohou si její užitečnost skutečně užít.

Volba tématu závěrečné práce by měla vycházet nejen z odborného zaměření studijního oboru, ale také ze studentových zájmů a zálib. Stejně tak je vhodné zohlednit potřeby studenta v oblasti rozvoje jeho měkkých dovedností a obecných kompetencí. 

Volba tématu závěrečné práce je jako volba životního partnera. S bakalářkou či diplomkou totiž strávíme spoustu času, který nechceme protrpět. Naopak – chceme si ho užít. Doslova si užít užitečně strávený čas a využít přitom jeho potenciální užitek. Není proto na škodu být tak trochu vybíravý.